Sekery

Sekeru vybírejte především podle práce, kterou s ní chcete dělat. Na přípravu třísek, odvětvování a práci kolem tábořiště se hodí menší a lehčí sekera, která se dobře přenáší a ovládá. Pro štípání větších polen je vhodnější delší a těžší sekera, která při švihu vytváří větší energii. Sledujte také tvar a materiál hlavy, délku topůrka, hmotnost celé sekery a jistotu úchopu. Pro turistiku je často důležitější nízká hmotnost a skladnost, zatímco při pravidelné přípravě palivového dřeva oceníte delší topůrko a robustnější konstrukci.

Štípací sekera má zpravidla robustnější klínovitou hlavu, která má při úderu roztlačit dřevěná vlákna od sebe, a používá se především na polena. Univerzální sekera představuje kompromis pro běžné práce se dřevem. Outdoorová nebo kempingová sekera bývá menší a lehčí, aby se dala snadno převážet v autě nebo nést ve výbavě. Hodí se například na přípravu menších kusů dřeva a třísek v kempu. Na opravdu velká polena však kompaktní turistická sekera nenahradí plnohodnotný štípací model.

Obě konstrukce mají své výhody. Kvalitní dřevěné topůrko je tradiční, příjemné do ruky a při správné údržbě může sloužit dlouhou dobu. Je ale potřeba kontrolovat jeho stav a chránit ho před dlouhodobou vlhkostí a extrémním vysycháním. Moderní kompozitová topůrka bývají odolná vůči vlhkosti a mohou dobře snášet náročné venkovní používání. O výsledném komfortu však nerozhoduje pouze materiál – stejně důležitý je tvar rukojeti, její délka, povrch a celkové vyvážení sekery.

Menší a lehčí sekera se lépe ovládá při jemnější práci a snadněji se přenáší, proto je praktická na kempování nebo kratší výpravy. Delší topůrko umožňuje vytvořit větší rychlost hlavy při švihu a těžší hlava dodává úderu více energie, což je výhoda při štípání dřeva. Větší sekera ale vyžaduje více prostoru, správnou techniku a při dlouhé práci může být únavnější. Nevybírejte proto automaticky nejtěžší model – vhodná sekera by měla odpovídat velikosti zpracovávaného dřeva, způsobu použití i vašim fyzickým možnostem.

Ostří sekery by mělo být souměrné, bez výrazných zubů a poškození. Při běžné údržbě lze použít vhodný brusný kámen nebo brousek a postupovat rovnoměrně po obou stranách ostří. Nesnažte se za každou cenu vytvořit extrémně tenké ostří – vhodný úhel závisí na konstrukci a účelu sekery a příliš jemné ostří se může při těžké práci snáze poškodit. Pro domácí údržbu se můžete podívat také na kategorii broušení a brousky. Při broušení sekeru vždy stabilně zajistěte a pracujte směrem, který minimalizuje riziko kontaktu ruky s ostřím.

Po práci odstraňte z hlavy zbytky dřeva, pryskyřice a vlhkost a sekeru ukládejte suchou. U uhlíkové nebo jiné ke korozi náchylné oceli může pomoci tenká ochranná vrstva vhodného oleje. Pravidelně kontrolujte také topůrko a spojení s hlavou – s uvolněnou hlavou, prasklou rukojetí nebo jinak poškozenou sekerou nepracujte. Ostří při přepravě a skladování chraňte vhodným krytem nebo pouzdrem. Sekeru nenechávejte dlouhodobě venku vystavenou dešti, sněhu nebo vysoké vlhkosti.

Před každou prací zkontrolujte pevnost hlavy, stav topůrka a prostor kolem sebe. Při štípání používejte stabilní špalek a postavte se tak, aby případný chybný nebo sklouznutý úder nesměřoval do nohou. V dosahu švihu by neměli stát další lidé ani zvířata. Důležitá je pevná obuv a podle charakteru práce také další vhodné ochranné vybavení. Se sekerou nepracujte, pokud je hlava uvolněná, topůrko prasklé nebo ostří výrazně poškozené. Při předávání sekery ji nikdy neházejte a při přepravě mějte ostří zakryté.

Sekera je vhodná především na práci se dřevem, ale při kempování se dobře doplňuje s další výbavou. Na přesnější řezání, přípravu třísek, potravin a drobné práce využijete outdoorový nůž. Pro práci a pohyb po setmění se hodí čelovka a pro širší výbavu do přírody můžete projít také sady na přežití nebo celou kategorii turistické vybavení. Sekera a nůž se přitom vzájemně nenahrazují – každý nástroj je vhodný pro jiný typ práce.